Název nejspíše pochází od zelené stravy, která se v tento den jedla, aby zajistila pevné zdraví po celý rok. Nejčastěji sekané kopřivy, špenát, zelí, šťovík a různé bylinky.
Tímto dnem odlétají zvony do Říma a znovu se rozezní až na Bílou sobotu. V některých místech se drží tradice, že vesnicí ráno a večer až do bílé soboty prochází zástup dětí s řehtačkama, klapačkama a vším co vydává rámus.
Kdo si zacinká penězi, když zazní zvony naposledy, budou se ho peníze držet po celý rok. Kdo tento den zazvoní paličkou o hmoždíř, opustí jeho stavení hmyz a myši.
Kdo dnes smetí spálí, hodí přes plot nebo vynese na rozcestí, jeho stavení taktéž opustí hmyz a myši. Kdo se ráno umyje rosou, je uchráněn před onemocněním šíje a dalšími nemocemi.
Kdo sní před východem slunce pečivo namazané medem, je chráněný před uštknutím hadů a před žihadly vos.
Kdo sní jidáše potřeného medem, bude zdravý.
Kdo vymete tento den z domu uhlí, nebudou se mu dobře líhnout kuřata.
Nemá se nic půjčovat a s nikým se nehádat – odměnou se budou všechny hádky vyhýbat a peníze si samy cestu najdou.
Zůstane-li ve vesnici mrtvola některého občana přes Zelený čtvrtek, Velký pátek, nebo Bílou sobotu, brzy vypukne v dědině oheň.
Když majitel domu obejde po západu slunce stavení a vykropí věchýtkem ze slámy jeho nejbližší okolí svěcenou vodou z nového hrnku, uchrání to jeho obyvatele před zlými čarodějnicemi a dalšími zlými bytostmi. Při kropení má říkat: „Ven hosti bez kostí! Žádný neřád nebude se v tomto domě zdržovat!“
Kdo chce míti zdravé a dojné krávy, ať se řídí touto radou: V noci před Zeleným čtvrtkem natrhejte alespoň šest jarních bylin a uvařte je v trojí vodě. Pak tento nápoj podejte kravám před první pastvou, omyjte jím i jejich těla a také vykropte chlév.