keramika, ubytování, obchod, klub
Základní vstupné 85 Kč
Snížené vstupné 60 Kč
(děti do 15 let, důchodci, ZTP, ZTTP)
Děti do 3 let zdarma
Vstupenka je jednorázová
V techto dnech lidé vymetali a bílili svetnice a chalupy. Vymetáním chalup lidé symbolicky vymetávali zimu i ze svých duší
V tento den se vymetaly komíny a hospodyně pekly jidáše. Název Škaredá je od toho, že v tento den Jidáš škaredil (žaloval) na Krista. Podle lidové tradice se proto v tento den nesmí nikdo mračit, jinak by se škaredil ve všechny středy v roce.
Název nejspíše pochází od zelené stravy, která se v tento den jedla, aby zajistila pevné zdraví po celý rok. Nejčastěji sekané kopřivy, špenát, zelí, šťovík a různé bylinky.
Tímto dnem odlétají zvony do Říma a znovu se rozezní až na Bílou sobotu. V některých místech se drží tradice, že vesnicí ráno a večer až do bílé soboty prochází zástup dětí s řehtačkama, klapačkama a vším co vydává rámus.
Kdo si zacinká penězi, když zazní zvony naposledy, budou se ho peníze držet po celý rok. Kdo tento den zazvoní paličkou o hmoždíř, opustí jeho stavení hmyz a myši.
Kdo dnes smetí spálí, hodí přes plot nebo vynese na rozcestí, jeho stavení taktéž opustí hmyz a myši. Kdo se ráno umyje rosou, je uchráněn před onemocněním šíje a dalšími nemocemi.
Kdo sní před východem slunce pečivo namazané medem, je chráněný před uštknutím hadů a před žihadly vos.
Kdo sní jidáše potřeného medem, bude zdravý.
Kdo vymete tento den z domu uhlí, nebudou se mu dobře líhnout kuřata.
Nemá se nic půjčovat a s nikým se nehádat – odměnou se budou všechny hádky vyhýbat a peníze si samy cestu najdou.
Zůstane-li ve vesnici mrtvola některého občana přes Zelený čtvrtek, Velký pátek, nebo Bílou sobotu, brzy vypukne v dědině oheň.
Když majitel domu obejde po západu slunce stavení a vykropí věchýtkem ze slámy jeho nejbližší okolí svěcenou vodou z nového hrnku, uchrání to jeho obyvatele před zlými čarodějnicemi a dalšími zlými bytostmi. Při kropení má říkat: „Ven hosti bez kostí! Žádný neřád nebude se v tomto domě zdržovat!“
Kdo chce míti zdravé a dojné krávy, ať se řídí touto radou: V noci před Zeleným čtvrtkem natrhejte alespoň šest jarních bylin a uvařte je v trojí vodě. Pak tento nápoj podejte kravám před první pastvou, omyjte jím i jejich těla a také vykropte chlév.
Den hlubokého smutku na památku ukřižování Ježíše Krista. Tento den lidé dodržovali přísný půst. Nesmělo se hýbat zemí, nesmělo se prát prádlo, protože by ho prý pradleny namáčely do Kristovy krve. Také se věřilo, že se v tento den otevírají skály a lidé k nim proto chodili hledat poklady.
Lidé vstávali před východem slunce a chodili se mýt do potoka, aby byli zdraví. Nepracovalo se na poli ani v sadu, aby se nehýbalo zemí.
Nic se nepůjčovalo, protože půjčená věc by se mohla očarovat.
Předly se pašijové nitě, jimiž se pak na šatech udělalo několik stehů, které měly ochránit před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá z plátna pašijových nití chránila před bleskem.
Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy vytáhnout kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu – to je mělo ochránit před bolením zubů.
Děvčata stírala v osení rosu, aby byla chráněna před sluncem.
V noci se tajně vysypávaly a vylévaly cestičky od domu milence k domu milenky. Pokud si hoch do rána cestičku uhlídá nepoškozenou, do roka si povede děvče k oltáři.
Byl to Den bosorek, které tajně na březích potoka čarovaly tím, že kladly ve vodě na kámen slámu nebo povříslo, do kterého tloukly pístem na praní.
Otevírá se země s poklady. Místo ukrytého pokladu označuje záře – například světýlka, zářící skalní otvor nebo zářící kapradí. Podle pověsti se v tento den na chvíli otevírá i hora Blaník.
Sobota je bílá podle roucha, v němž se přijímá křest. Vařily se obřadní a sváteční pokrmy, pekly se mazance a velikonoční beránci, pletly se pomlázky z vrbového proutí, vázaly se březové větvičky a zdobila se vajíčka. O Bílé sobotě se znovu vrací zvony z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek.
Před východem slunce se někde děvčata umývala rosou, aby byla pěkně bílá a nenaskákaly jim pihy.
Před východem slunce se novým koštětem vymetalo stavení, aby se v něm nedržel hmyz a stavení bylo čisté po celý rok.
K této neděli patří tradiční velikonoční pokrmy – beránek, mazanec, ale také vejce, chleba a víno, které se dříve světily ráno při mši. Kousek z takto posvěceného jídla dostala v tento den každá návštěva, která vešla do domu. Kus svěceného jídla se daroval poli, zahradě a studni, aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.
Kdo o Božím hodu velikonočním jedl posvěceného beránka, pomohlo mu to pak nalézt ztracenou cestu v lesích.
V tento den chodí chlapci dům od domu za děvčaty a šlehají je pomlázkami spletenými z vrbového proutí, aby byla po celý rok zdravá, veselá a pilná. Chlapci za to od děvčat dostávají malovaná vajíčka, stuhy a dárečky.
Hody, hody doprovody,
já jsem malý zajíček,
utíkal jsem podle vody,
nesl košík vajíček.
Potkala mě koroptvička,
chtěla jedno červené,
že mi dá lán jetel íčka
a já říkal: Ne, ne, ne.
Na remízku mezi poli,
mám já strýčka králíčka,
tomu nosím každým rokem,
malovaná vajíčka.
Hody, hody doprovody,
dejte vejce malovaný!
Nedáte-li malovaný,
dejte aspoň bílý,
slepička Vám snese jiný,
v komoře v koutku,
na vrbovém proutku.
Proutek se otočí,
kupu vajec natočí.
Přišlo jaro, slunce svítí,
v zahradách je plno kvítí.
Co to ptáci štěbetají?
že mi tady rádi dají,
malovaná vajíčka,
co jim snesla slepička
Kdo ho zdobil? Ten má rád.
Kdo ho dostal, ten je rád.
Za vajíčko malované
z velké lásky darované
Upletl jsem pomlázku,
je hezčí než z obrázku,
všechny holky, které znám,
navštívím a vymrskám,
než mi dají vajíčko,
vyplatím je maličko.
Paní jde z louky,
nese misku mouky,
bude jí maličko,
jistě přidá vajíčko
Malované vajíčko,
to je moje srdéčko,
dávám Ti ho z lásky,
nevracaj ho zpátky
Slepička běhá po dvoře,
vajíčko se kotálí v komoře,
slepička kdák! Vajíčko křáp!
Máte mi ho panímámo dát.
Vrbové tatárek,
mloví jedné v roce,
má zlatá děvčico,
dáš-li Ty mně srce?
to je moje srdéčko,
dávám Ti ho z lásky,
nevracaj ho zpátky.
Hody, hody doprovody,
dejte vejce červený!
Nedáte-li červený,
dejte aspoň bílý,
slepička Vám nanese jiný
za kamny v koutku,
na vrbovým proutku.
Proutek vohnoutek,
sedí na něm zlatej kohoutek.
Proutek se ohýbá,
kohoutek kokrhá:
chyťte mi tu slepičku,
koupíme za ni čepičku,
tu čepičku pánu,
on dá za ni krávu,
tu krávu hraběnce,
ona dá za ni na věnce.
Paní jde z louky,
nese misku mouky,
bude jí maličko,
jistě přidá vajíčko
Dávaj vajec kázal kadlec,
kázal kadlec i kadlička,
abys dala dvě vajíčka,
jedno bílý, dvě červený,
šak slépka snese jiný,
vajíčko se kotoulí,
slepička se popelí,
u pastýřů v koutu,
na prašivým proutku.
Prašivý se zlámal,
zlatý se ukázal.
Komu já vajíčko daruju,
toho já upřímně miluju,
komu já vajíčko dám,
toho já ráda mám.
Kropenatá slepička
snesla bílá vajíčka,
obarvím je, vymaluji,
všechny chlapce podaruji,
pentličky si nastříhám,
na pomlázku jim je dám.
Panimámo zlatičká, darujte nám vajíčka,
nedáte-li vajíčka, uteče vám slepička
do horního rybníčka
a z rybníčka do louže
kdo jí odtud pomůže?
Já jsem malý koledníček, tetičko
přišel jsem si pro červený vajíčko.
Pro vajíčko červený,
pro koláč bílý, jsem-li já vám, tetičko,
koledníček milý?
Mrskute, mrskute
jedné si v roku, na Tobě poznáme
kdo keho má v oku.
Koleda, koleda proutek z vrby,
mlsný jazýček mě svrbí.
Koleda, koleda holoubek
dejte něco na zoubek
Velký pátek deštivý – dělá rok žíznivý.
Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.
Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.
Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni.
Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu.
Jasné počasí o Velikonocích – nastane léto o letnicích.
Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.
Kolik ros spadne před Velikonocemi, tolik po Velikonocích lze ještě očekávat mrazů.
Co je na Zelený čtvrtek vyseto, vše se vydaří.
Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!
Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává.
Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
Velikonoční a velkopáteční déšť zřídka přináší žním požehnání.
Velký pátek vláha – úrodu zmáhá.
